Zámek v Rájci

(Vzdálenost asi 25 km)
První zmínka o vsi Rájec je z r. 1139, kdy je uváděn v listině olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka jako statek olomouckého biskupství. Od 30. let 13. stol. vystupují v listinách páni z Rájce. Ve středověku zde stávaly pravděpodobně dvě tvrze (jistě prokázána je jedna).

Bernard Rájecký z Drnovic v r. 1570 přebudoval dosavadní tvrz v renesanční zámek; stával na návrší nad předhradím severozápadně od dnešní zámecké budovy. Podle zachovaného obrazu v rájeckém kostele můžeme soudit, že šlo o čtyřkřídlou budovu s pravoúhlým dvorem a věží. Kolem zámku se rozkládala renesanční zahrada s bludištěm a sallou terrenou. Bernard Drnovský z Drnovic (+ 1601) dal u zámku vystavět hospodářský přihrádek, který se na rozdíl od hlavní zámecké budovy zčásti dochoval i s deskou s drnovským znakem a nápisem na zadní straně.

V roce 1756 rájecký renesanční zámek vyhořel a nebyl již obnoven.
V r. 1763 získali rájecké panství Salmové z Reifferscheidtu, z nichž Antonín Salm začal budovat dnešní rájecký zámek (dnes Rájec-Jestřebí); zvolil pro něj jižní stráň, kterou přeměnil v terasovitou plošinu.
Na Moravě tak vzniklo panské sídlo s charakteristickými rysy slohu Ludvíka XV.
Již koncem 16. stol. se u renesančního zámku připomíná zahrada s bludištěm, salou terrenou a ptačí klecí. Zároveň s výstavbou dnešního zámku založena pozdně barokní zahrada, kterou na počátku 19. stol. vystřídal přírodně- krajinářský park s rybníkem a romantickým vodopádem na skále. V 60. letech 20. stol. upravil arch. Břetislav Štorm čestný dvůr a terasu zámku stříhanou bordurou.

Je-li Antonín Salm tvůrcem zámecké stavby, pak o vybavení zámeckého interiéru má zásluhu Hugo Salm (1776 - 1836) - zámek zdědil r. 1811, za něhož se těšil rozkvětu jak zámek, tak i panství.
.Další držitelé rájeckého zámku už nedosahovali úrovně Huga ze Salmu; zámek upadal vzhledově i v interiéru, obrazový soubor byl rozptýlen. V 70. a 80. letech 19. stol. došlo k nevýrazné historizující úpravě interiérů. V této souvislosti je třeba se zmínit také o nerealizovaných záměrech přestavby rájeckého sídla z doby kolem roku 1848 bud' v novogotickém, nebo novorenesančním slohu podle projektanta O. Wagnera. Salmové drželi zámek až do r. 1945.

Dnes je zámek státním majetkem a náleží do péče Krajského střediska státní památkové péče v Brně jako objekt první kategorie.

Zámek je v našem prostředí ojedinělým příkladem sídla inspirovaného tehdejší francouzskou architekturou.