Kostel sv. Vavřince

V krátké době po založení městečka Olešnice byl uprostřed náměstí zbudován dřevěný kostelík, podle pověsti zasvěcený sv. Petru a Pavlu. Kolem něho byl zřízen hřbitov a na faru povolán první kněz. Křesťanský stánek byl nejen centrem duchovního života, ale život venkovana ovlivňovaly i církevní liturgické obřady, které mu spolu s přírodou udávaly pevný řád a smysl.

V husitských válkách byl prý kostelík roku 1423 vypálen a pak znovu postaven z kamene v gotickém slohu a zasvěcen sv. Vavřinci. Tento chrám stál na evangelní straně nynější chrámové lodi. Kněžiště bylo klenuté a chrámová loď měla dřevěný rovný strop, který podepíraly čtyřhranné kamenné sloupy s hlavicemi. Za oltářem byl mezi sloupy zavěšen obraz sv. Vavřince, patrona kostela. Těžkou klenbu kostela podpírala z jižní strany sakristie a u bočního vchodu se nacházela poschoďová síň s oratoří pro vrchnost. Střechu kostela zdobily dvě malé věžičky. Za kostelem stála o samotě věž, kterou se procházelo ke kostelu a na hřbitov. Hřbitov se kolem kostela rozkládal až do roku 1783, kdy byly podle císařského nařízení zrušeny hřbitovy kolem kostelů uprostřed měst.

Ve třicetileté válce chrám úplně zpustl a roku 1653 byl poněkud opraven. Kromě hlavního oltáře, zasvěceného sv. Vavřinci, měl ještě dva oltáře boční: sv. Aloisie a sv. Anny Kaplan Matěj Ignác Felkle založil roku 1663 farní matriky, v nichž se můžeme dočíst o křtech, které uděloval místním dětem i dětem z okolních vesnic. Při velkém požáru roku 1827 vyhořel i tento chrám. Na jeho místě byl v létech 1831-1839 postaven nynější chrám ve slohu blízkému empíru, byl zasvěcen podle přání vrchnosti sv. Leopoldu.a v 1. pol. 20. století na žádost farníků sv. Vavřinci..